8. třída

Ruština jen okrajový předmět?

Už samotná motivace žáků k ruskému jazyku je v dnešní době pro řadu učitelů oříškem. Zpočátku byla výuka těžká pro obě strany - jak pro žáky, kteří měli z loňského roku přístup k ruštině jako k předmětu, ve kterém nemusejí téměř nic dělat, tak pro mě, jakožto učitele, který je čerstvým absolventem VŠ. I přes obtížné začátky, kdy bylo zapotřebí se naučit nejtěžší – azbuku, jsme se dopracovali k základům, na kterých budeme postupně stavět. Po necelých 4 měsících žáci umí nejen psát a číst rusky, ale také sami tvořit. Pro ukázku jsem vybrala práci z poslední probrané lekce. Nejprve jsme se seznámili se slovní zásobou na téma jídlo. To proběhlo jak konzervativní formou, a sice přes poslech a učení se slovíček, tak inovativnější, kdy žáci obdrželi dva nákupní košíky, do kterých si měli roztřídit ovoce a zeleninu, či v aplikaci wordwall. Dále si doma našli informace k národním kuchyním jednotlivých zemí světa, naučili se vyčasovat nepravidelná slovesa pít a jíst a v závěru těchto znalostí využili při tvorbě svého plakátu. V průběhu jedné vyučovací hodiny na tabletech v programu piccollage vytvořili plakát vybrané země, ve kterém představili její národní kuchyni. Poté se načtením QR kódu přihlásili na sdílenou nástěnku (padlet), kam všechny své plakáty nahráli a společně jsme si je představili. Přestože je ruština brána až jako druhý cizí jazyk, zvládáme i skrze ni naplňovat kompetence, potřebné k uplatnění v běžném životě.

Mgr. Eva Klimková